Jihočeský kraj, lépe řečeno naši krajští zastupitelé, rozhodli, že z krajských peněz se budou odškodňovat obce za to, že se nachází v blízkosti mezinárodního letiště Planá. Toto rozhodnutí vyvolalo bouřlivou debatu zejména u opozice.  Mezi obce Planou, Litvínovice a Homole se má v letošním roce rozdělit částka téměř milionu korun. Je to náhrada za zničené zdraví, či úplatek za mlčení? Nebo finanční kompenzace za něco, co vůbec nejde v penězích vyčíslit?

Je tedy toto rozhodnutí správné? Je správné to, že z prostředků obcí celého kraje se uhradí odškodné jen třem obcím? Za co přesně je toto odškodné hrazeno? Bude se tato platba dále opakovat? Jaká škoda těmto obcím vlastně vzniká? A komu naopak vzniká prospěch? Otázek je mnoho, a pokusíme se proto některé z nich trochu blíže rozebrat.

První, co nás napadne, je to, že se jedná o obce bezprostředně ležící v sousedství letiště, nebo přesněji, na jejichž katastrech se plochy letiště nachází. Zřejmě tedy není sledováno jen hledisko hluku, protože zvýšená hlučnost se bude bezpochyby projevovat při plném provozu letiště i na územích dalších obcí, zejména v Rožnově na území města České Budějovice.  V těchto lokalitách se staví nové rodinné domy a jejich obyvatelstvo bude dlouhodobě vystaveno vysoké hlukové zátěži. Ale nejen hlukové, svoji negativní roli znehodnocení prostředí hrají i způsobované vibrace, emise z leteckých motorů a také rizika havárie. Obyvatelé města se již proti tomuto záměru ozvali, sestavili a podepsali petice. Jsou si totiž vědomi toho, že vyhlášené hlukové pásmo letiště sice chrání investice do letiště, ale již tak nechrání jejich soukromé investice ani zdraví.

Lze vůbec škody na zdraví obyvatel uhradit odškodněním v penězích? A lze je vůbec vyčíslit? Lze odhadnout, jaké vlivy budou mít hřmící letadla na kojence a malé děti, které v tomto území vyrůstají? Nemluvě o zvěři, možné kontaminaci vody a půdy, snížení rekreačního potenciálu velké části Českobudějovicka a snížení jeho návštěvnické atraktivity? Nestačí to, že se z Kletě či z Holašovické návsi díváme na betonové věže Temelína, budeme vzhlížet také na hřmící letouny?

Letos je tomu sto let, co byla v Rožnově založena krajská nemocnice. V malebné poklidné krajině poblíž břehových porostů Vltavy. V minulých letech se do tohoto areálu investovalo přes miliardu korun, a má se investovat dál. Tady se přece mají lidé v klidu léčit a odpočívat. Ale bude to vůbec možné, bude možné otevřít okno nemocničního pokoje, vyvětrat a neslyšet při tom letecké motory? Nemá snad každý, a zejména nemocní lidé, nárok na ticho, klid a čistou oblohu?

Kdo bude mít z nově vybaveného letiště až takový prospěch, aby se mu vyplatilo i vyplácení odškodného? Jedná se vůbec o veřejný zájem? Není to podnikání jen úzké skupiny lidí? Slyšel jsem, že prospěch z toho budou mít obyvatelé i návštěvníci celého kraje. Budou moci nastupovat i vystupovat z letadel přímo v srdci jižních Čech – tady budou odbaveni a nasednou do autobusů, které je povezou dál. Nestačilo by však k tomuto účelu využít stávající letiště v Praze a Linci, případně s doplněním na Hosíně, a nemalé prostředky na rozvoj letiště Planá a na jeho údržbu raději věnovat do trasy rychlostní železnice? Do dopravy, která je několikanásobně ekologičtější, než letecká? A nakonec může být i rychlejší, pokud sledujeme dopravu z centra města do centra města?

Je možné, že letiště v blízkosti Českých Budějovic bude mít pozitivní vlivy na rozvoj města. Ale obávám se, že tomu tak nebude. Naopak. Ochromí se rozvoj v jižní polovině města, kde bude výstavba omezena ochrannými pásmy jak hluku, tak technického zabezpečení leteckého provozu. Rozvoj na východní straně města bude omezen provozem dálnice a železnice. Na severní straně růst města blokuje ochranné pásmo čistírny odpadních vod a záplavové území. Paradoxně největší přínosy z provozu letiště by asi mohly mít sousední obce, a to ze zajištění služeb, prodeje či pronájmu ploch a z využití pracovních příležitostí spojených s výstavbou a provozem letiště.

Umíme si ještě vůbec představit, co by tak mohlo stát na plochách určených současným územním plánem pro letiště? Jedná se o několik set hektarů ploch, kde by mohly vyrůst komplexy občanské či technické vybavenosti skutečně prospěšné celému kraji – služby pro turisty, školící střediska, kongresové centrum, kulturní centrum, muzeum lidové architektury, lázeňské centrum, hospodářské a energetické centrum, zpracovna odpadů a podobně. Provozy, které by svému okolí neškodily, ale přispívaly k jeho rozkvětu.

Stanislav Kovář

letiste_seznamCZ